PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pôvodne kansaskí tech/BDM štýlotvorcovia po siedmykrát, to už je impozantné. Ešte dnes si celkom dobre pamätám, ako na mňa zapôsobil ich debut z roku 2000. Bol to absolútny unikát, nikto iný na scéne takto nehral. Vysoko technický a zároveň veľmi útočný BDM v prevažne mimoriadne frenetických tempách a s neľudskou kadenciou gitarových tónov, vďaka ktorým nejedna linka vyznievala ako hraná pospiatky. K tomu guľometný vokál, často vo viacerých polohách, skrátka tornádo a trademark. Našlo sa celkom dosť skupín, ktoré sa odvážili – nie neúspešne – inšpirovať týmto prístupom k hraniu, ORIGIN sú však stále neopakovateľní.
Aj na najnovšom albume s deviatimi vlastnými skladbami a jedným coverom. Je rok 2017 a tak ORIGIN pochopiteľne už nemajú ako šokovať. Jedine tým, že svoju vysokú úroveň a kreativitu si neochvejne držia. Trio Paul Ryan – gitara, vokály, John Longstreth – bicie a Mike Flores – basgitara, vokály, nejaví známky únavy či opotrebovania, to, čo sa od nich požaduje, skomponujú páni hudobníci bez pomáhania si vypchávkovými kusmi. Jason Keyser ako najnovší vokalista je na druhom albume už pevne usadeným harcovníkom, pre ORIGIN typický a veľmi náročný štýl vokálov si osvojil veľmi dobre. Dá sa možno povedať, že s 20. výročím vzniku na krku sú ORIGIN už vlastne „stará škola“, v porovnaní s niektorými podľa viacerých až do absurdností zabiehajúcimi nasledovníkmi – aby som nechodil ďaleko, napríklad kanadskými ARCHSPIRE – hrajú vlastne klasicky, ale zdanie klame, je to stále tá istá divočina. Aj s nejakými inováciami – desaťminútovú skladbu s kvantom melodických atmo pasáží („Unequivocal“) som predsa len nečakal, je však naozaj silná. Záverečný cover „Revolución“ (BRUJERIA) tiež prekvapil, ale je to jazda. Vlastne ako celý album.
8,5 / 10
Chaosmos (2022)
Unparalelled Universe (2017)
Omnipresent (2014)
Entity (2011)
Antithesis (2008)
Echoes Of Decimation (2005)
Informis Infinitas Inhumanitas (2002)
Origin (2000)
A Coming Into Existence (demo) (1998)
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.